Archiv pro štítek: Nebankovní instituce

Firmy musejí investovat do zvýšení produktivity

Průmyslová revoluce nebo takzvaný průmysl 4.0. To jsou pojmy, které z médií slyšíme nejčastěji. Hodně se mluví o tom, že lidé budou nahrazeni roboty, což dá vzniknout velké armádě nezaměstnaných. Ale kde tedy je, když o automatizaci a robotizaci se naplno mluví už od začátku tohoto desetiletí?

Robotizace v plném proudu, a přesto chybí lidé

Česko má dnes velmi pěkná makroekonomická čísla – růst HDP, inflace i nezaměstnanost se pohybují shodně okolo 2,7 %. A především ona nízká nezaměstnanost je fenoménem tohoto období. Jak paradoxní, když vezmete v úvahu, že v některých státech Evropy (Řecko, Španělsko, Srbsko, Turecko) je nezaměstnanost stále dvouciferná. Nižší nezaměstnanost než my mají už pouze Švýcarsko, Lichtenštejnsko a Faerské ostrovy.

Je to tak, že ve Španělsku nebo Řecku je vyšší robotizace, a proto tam lidé přicházejí o práci? Asi stěží. Automatizace je nejvíce rozvinutá právě v průmyslových státech jako je Německo. Právě tam vznikla první autonomní továrna Siemens ve městě Amberg. Takže zprávy, že stroje nahradí lidskou práci, jsou pravděpodobně poplašné. Dokonce existují i takové studie, které říkají, že na jedno zaniklé místo vzniknou 3 až 5 nových míst. Takovýto vývoj ale bude muset nutně být doprovázen zvýšenou produktivitou práce.

Vyšší mzdy se musí vyplatit

Firmy jednohlasně říkají, že najít dobrého zaměstnance je jako hledat jehlu v kupce sena. Šikovní lidé na trhu práce volní jednoduše nejsou a to tlačí na růst mezd. Firmy si prostě za své zaměstnance musí připlatit, protože jich je málo. Data o vývoji růstu mezd jsou výmluvná. Za deset let vzrostla průměrná mzda téměř o polovinu z 24 tisíc v roce 2010 na 34 tisíc nyní. Obzvláště v posledních letech příjmy akcelerují obrovským tempem a trend nejde zastavit. Pro zaměstnance je tato zpráva jistě pozitivní, už ale tolik ne pro podniky samotné. Výrazně jim totiž rostou mzdové náklady a pro ty firmy, které nezavádějí inovace do výroby, to může být zničující. Pokud totiž zaměstnanci dáte vyšší plat, ale on dělá pořád tu stejnou práci, stáváte se méně konkurenceschopným. Proto firmy nesmějí zaspat a musí investovat do inovací, jinak je globální konkurence zničí.

Příkladů zavádění nových postupů do výroby můžeme uvést hned několik. Firmy se totiž nebojí investovat nebo využívat levných peněz z úvěrů. Pořizují si další a další výkonné stroje, které zajistí daleko větší efektivitu a nižší náklady na výrobu. Například západočeská firma zaměřující se na svařování zakoupila do nové svařovny mnoho výrobních technologií, kdy každá je určená pro jinou výrobní operaci. Firma zavedla svařovací roboty, laserová dělící centra, automatizovaná obráběcí centra s manipulačními roboty, automatické dělicí linky pro tyčový materiál včetně přidružených automatizovaných skladových systémů a mnoho dalšího. Například svařovací roboti tak nahrazují náročnou práci ručního svařování. Jejich výhoda je především ve vyšší rychlosti, tedy produktivitě. Zaručují vysokou opakovatelnost a stabilitu procesu. Nestane se, že by na složitém svařenci svar chyběl, nebo měl jiné parametry, než požaduje zákazník.

Takových případů můžeme nalézt po republice tisíce. Firmy v této době hodně investují, aby obstály. Využívají k tomu velmi často úvěry od bank nebo nebankovních institucí. Například úvěr Business nebo inovativní P2P úvěr Business Invest od Acemy jsou ideálním nástrojem pro zvýšení produktivity a rozšíření výrobních kapacit.

Více
Třetina živnostníků financuje podnikání nevhodně

V Česku je podle České správy sociálního zabezpečení zhruba milion živnostníků. To je dvojnásobný počet, než je u nás právnických osob (nebo chcete-li firem); těch je odhadem půl milionu. Dá se říct, že Česko je světovým unikátem co do počtu živnostníků (ve světě označovaných za freelancers) – máme jich největší podíl na počet obyvatel. Sám sebe zaměstnává každý desátý Čech. Pokud bychom množinu živnostníků rozšířili o firmy do deseti zaměstnanců, tak se dostáváme na 95 % procent všech podnikajících subjektů u nás, které zaměstnávají více než třetinu všech obyvatel.

Češi podnikají hlavně díky nižším odvodům státu

Některé firmy si najímají živnostníky a platí jim pravidelnou měsíční odměnu dle počtu hodin. Podobným způsobem fungují například grafici, programátoři i jiné profese, tedy lidé, kteří podnikají takzvaně na volné noze. Kromě těchto pracovníků je ale v Česku mnoho řemeslníků, bez kterých by se naše ekonomika také neobešla. Všichni ti zedníci, malíři, elektrikáři, automechanici a další, které tak rádi označujeme za „zlaté české ručičky“. Obecně je ale obliba samopodnikání způsobena především ekonomickými vlivy. Pokud porovnáte náklady na odvody u zaměstnance s náklady na odvody živnostníků, dostanete velký nepoměr. Živnostníci navíc mohou využít nákladového paušálu, díky kterému jim odpadá téměř veškeré účetnictví, a navíc mají uznatelnou daleko větší výši nákladů než jsou jejich reálné náklady na práci.

Pokud využíváte paušál, tak vám banka půjčí méně

Co je ale na druhou stranu problémem osob samostatně činných? Především nejistota. Nemají výpovědní lhůty ani dovolené a pouze 9 % z nich si platí nemocenské pojištění. Pokud si tedy OSVČ odjede na dovolenou, nikdo jí to nezaplatí. Stejně tak když onemocní, nedostane skoro žádné peníze. Pokud se se svým dominantním odběratelem služeb nedohodne, tak jí hrozí zásadní výpadek příjmu bez náhrady. A pokud bude potřebovat úvěr od banky, tak mu banka bude počítat příjmy pravděpodobně podle posledního daňového, přičemž hlavní položkou bude řádek číslo 45 „Základ daně po odečtení ztráty“. Zisk přitom živnostníci optimalizují buď náklady, nebo už zmíněným paušálem.

Podle průzkumu IPSOS třetina fyzických osob využila k financování svého podnikání osobních úvěrů.  Peníze ale nesměřovaly do osobních potřeb, nýbrž do podnikání. Tento krok není správný. Pokud podnikáte, měli byste pro svoje aktivity využít podnikatelský úvěr od banky nebo od nebankovní společnosti. Výhodou je zpravidla vyšší rámec úvěru a možnosti individuálního přístupu vzhledem k podnikatelskému plánu. Další výhodou je menší měsíční zatížení, v rámci podnikatelského úvěru si totiž můžete zvolit variantu, kdy po celou dobu úvěru splácíte pouze úroky a jistinu (celou půjčku) splatíte až na konci doby. Tento způsob je vhodnější, když investujete například do výroby a její efekt na tržbách se projeví až za nějaký čas. Poskytovatel úvěru jako je například Acema nahlíží na živnostníky individuálně a neschvaluje půjčky přes automatizovaný systém, zároveň požaduje méně papírů a úvěr vyhodnotí během několika dní. Pokud tedy uvažujete nad investicí do svého podnikání, využijte podnikatelských úvěrů od Acemy – zejména pak produktů Business – zajištěný movitým nebo nemovitým majetkem anebo nezajištěný úvěr Business Invest, na který se skládají investoři.

Více
Jak překonat období mimo sezónu a neztratit zaměstnance

Sezónní vlivy dopadají na mnoho oborů v tuzemské ekonomice, a to jak letní, tak zimní. Druhý zmíněný případ se mimo jiné týká obvykle stavebnictví. Jednoduše proto, že v zimě se hůř staví. Ne vždy se ale sezónně propuštění zaměstnanci vracejí do stejné firmy. Jak se s tímto problémem popasovat? 

Sezónní vlivy v českém stavebnictví jasně potvrzují data Českého statistického úřadu; výjimky tvoří zimy, kdy je mírné počasí a dá se pracovat venku. Podívali jsme se na vývoj orientační hodnoty vydaných stavebních povolení v jednotlivých měsících posledních 5 let. Nejnižší objem vydaných stavebních povolení byl v roce 2015. Konkrétně v lednu, kdy byla vydána povolení o přibližné hodnotě 13 miliard korun. Objem pak rostl až na zhruba dvojnásobek v srpnu téhož roku, kdy přesáhl 25,7 miliardy korun.

Podobný vývoj můžeme vidět ve všech následujících letech. Společným jmenovatelem je první čtvrtletí každého roku, kdy je vždy objem stavebních povolení nejmenší. Opakem pak samozřejmě zůstává léto, kdy většinou dochází k nárůstu objemu na maximum. Například v letošním roce byl nejsilnějším měsícem červen, kdy byla vydána stavební povolení o přibližné hodnotě 40 miliard korun.

Podobně hovoří statistiky i o celkovém počtu osob zaměstnaných ve stavebnictví: ve druhém čtvrtletí letošního roku to bylo 376 455 lidí. Za posledních 5 let bylo v tomto oboru zaměstnáno nejméně v prvním čtvrtletí roku 2016 – 354 494 osob, tedy o více než dvacet tisíc méně než letos ve druhém čtvrtletí. Obvyklým jevem v tomto ohledu je propouštění mezi čtvrtým a prvním čtvrtletím následujícího roku. Největší jednorázový výkyv byl v posledních letech zaznamenám na přelomu let 2015 a 2016. Tehdy ztratilo práci “na stavbě” bezmála 18 tisíc lidí. Obvykle přitom v tomto období ztrácí práci zhruba 10 tisíc stavebních dělníků.

Důvod je jednoduchý – i když se stavbařům dlouhodobě daří, bojí se, že pro svoje zaměstnance nebudou mít práci, a tak je raději mimo sezónu “pošlou” na úřad práce. Následně můžou o tyto zaměstnance přijít, protože je možné, že třeba úplně odejdou z odvětví. Jelikož se jedná z velké části o méně kvalifikované pracovníky, není pro ně odchod z oboru kvůli sezónním výkyvům náročný. Také proto se zaměstnanost i přes rostoucí výstavbu dlouhodobě snižuje. Zatímco v prvním desetiletí nového století se počet stavebních pracovníků pohyboval okolo 400 tisíc, dnes je to zhruba o 6 % méně. Firmy si přitom dlouhodobě stěžují, že práci mají, ale nemohou pro ni najít vhodné pracovníky.

Na jaře, když se začíná více stavět, jsou pak firmy ve svých zakázkách limitovány nedostatkem lidí. Této situaci se však dá předcházet. Firmy, a to nejen ze stavebnictví, jsou schopné vykrýt slabší měsíce s pomocí úvěru od Acemy. Business úvěr se zajištěním nebo moderní Business Invest na bázi P2P financování jsou pro podnikatele ovlivněné sezónními vlivy ideální. Sami podnikatelé si totiž můžou zvolit formu splácení i délku úvěru, a pokrýt tak náklady na mzdy na oněch pár měsíců, než se jejich byznys zase naplno rozjede.

Více
České podniky hojně využívají úvěry k pokrytí cash flow

Ekonomický růst Česka bude dál zpomalovat. Podle pojišťovny Atradius, která každoročně vydává Barometr platební morálky, zpomalí v příštím roce růst regionu východní Evropy ze současných 3,4 % na 2,6 %. V důsledku toho zhruba čtvrtina českých podniků předpokládá, že se také zhorší platební morálka jejich zákazníků. To, že se na to firmy připravují, zcela dokládá nárůst v počtu obchodních transakcí krytých úvěrem.

“Množství B2B transakcí uskutečněných na základě obchodních úvěrů se v Česku meziročně téměř zdvojnásobilo. V roce 2019 jde o 87,6 % všech transakcí, zatímco ještě minulý rok se jednalo pouze o 43,3 %. Je to výrazně více, než jaký je průměr zemí východní Evropy (67,2 %); více transakcí uskuteční díky obchodním úvěrům pouze slovenské firmy. Jde o důsledek rostoucí spotřeby domácností poháněné růstem mezd, klesající nezaměstnaností a příznivými podmínkami pro poskytování úvěrů. Zároveň jde i o důsledek zvýšeného exportu, kdy české firmy řeší prostřednictvím obchodních úvěrů konkurenceschopnost na zahraničních trzích,” tvrdí v tiskové zprávě Atradius.

I přesto, že se platební morálka díky úvěrům mírně zlepšuje, stále zůstává zhruba čtvrtina faktur nezaplacená včas. Podíl faktur nezaplacených v den splatnosti byl v loňském roce 36 %. Firmám tak pomáhají úvěry k tomu, aby se nedostávaly do druhotné platební neschopnosti. Co se týká samotné splatnosti faktur, tak ta se v roce 2019 mírně prodloužila, a to na 31 dní. To je však stále lepší číslo, než je standardem v regionu východní Evropy, kde je průměrná splatnost faktur o šest dní vyšší.

Atradius ve své zprávě také chválí české podniky za řízení cash flow a za důslednost vymáhání faktur po splatnosti. Opatrnost podniků dokládá 68procentní podíl firem, které zasílají po splatnosti faktury upomínku. Ve zbytku východní Evropy přitom pošle svému dodavateli upomínku pouze 39 % podniků.

V rámci jednotlivých odvětví nám délka splatnosti faktur může také leccos naznačit. “Riziko spojené s obchodními úvěry se podle průzkumu v ČR výrazně zvýšilo v odvětví dopravy, kde zůstává po splatnosti neuhrazeno 36,8 % celkové hodnoty faktur. Na druhou stranu nejvýrazněji se situace zlepšila v odvětví chemie a předmětů dlouhodobé spotřeby. Doba splatnosti vyžadovaná po zákaznících se nejvíce zkrátila ve strojírenství, a to ze 44 na 32 dnů v letošním roce,” píše ve zprávě Atradius.

Co z toho všeho vyplývá pro podnikatele? Měli by si dát pozor hlavně na druhotnou platební neschopnost. Ideálně jí předcházet úvěrem, což je dnes pro české podniky standardem (kryjí takto již zmíněných 87,6 procenta všech transakcí). Acema v tomto ohledu poskytuje moderní formy financování firem prostřednictvím úvěru Business Invest, který funguje na principu P2P financování, a nebo tradiční úvěr Business se zajištěním.

Více
Registry dlužníků: Rychle se tam dostanete, ale ven je cesta trnitá

Už dříve jsme v tomto článku informovali o všech seznamech dlužníků, jaké jsou v Česku vedeny, ať už nebankovními nebo bankovními institucemi. Tentokrát se budeme věnovat tomu, jak se z černé listiny dostanete ven.

Registry dlužníků jsou u nás nejdůležitější tři. Dva vede společnost CBCB (Czech Banking Credit Bureau) a jeden zájmové sdružení Solus. Tady je jejich stručný přehled:

  •         BRKI – bankovní registr klientských informací. V tom jsou vedeny údaje o osobách, které si vzaly kontokorent, půjčku, hypotéku, nebo mají kreditní kartu.
  •         NRKI – nebankovní registr klientských informací, do kterého jsou zaznamenávány osoby, které čerpaly úvěr u nebankovních společností (například leasingy).
  •         Solus – negativní registr, do kterého jsou na základě informací od společností zapisováni všichni dlužníci. V Solusu jsou především informace od poskytovatelů energií, operátorů a nalezneme v něm také některé banky.

Kdy budu v registru

Obecně lze říci, že se do registru dostanete kdykoliv, kdy nezaplatíte jakoukoliv bankovní splátku včas. Registry BRKI a NRKI nemají žádnou hranici pro to, aby v nich byl neplatič zapsán. Obecně tyto dva registry vycházejí z veškeré vaší úvěrové historie a jsou v nich vedené i pozitivní informace. To znamená, že pokud jste si někdy půjčili – a tím nemyslíme jen klasický úvěr, stačí i běžný malý kontokorent nebo kreditní karta –, tak jste v tomto registru zapsáni. Pokud řádně splácíte a nemáte žádné zpoždění v platbách, tak jste vedeni jako dobrý dlužník a banky by neměly mít problém vám půjčit. Naopak pokud jste byli v prodlevě, byť jste třeba jen o pár dní později splatili hypotéku, budete mít pravděpodobně problém dostat další půjčku. Registr dokonce rozlišuje, jestli jste v poslední době čerpali kontokorent. I to může být pro případnou půjčku překážka.

Žádný záznam, žádná půjčka

Do opravdu pikantní situace se můžete dostat, když jdete do banky žádat o svůj první úvěr v životě. Jelikož BRKI a NRKI shromažďují také pozitivní informace o dlužnících, může se stát, že vás žádný registr nikdy nikde nevedl. A ačkoli nebýt v registru je asi přáním každého, banka vás klidně může odmítnout. Důvod? Nedostatečná úvěrová historie. Tak označují případy, kdy si chce zažádat člověk, který si nikdy nic nepůjčil. Banky totiž nemají o daném klientovi žádný záznam, a proto můžou ve finále úvěr odmítnout. Jaký paradox. Banky totiž dlouhodobě vyhledávají především ty, kteří si půjčují a řádně splácejí. Takoví klienti jsou pro ně nejdůležitější.

Jak dlouho budete v registrech?

Mnoho lidí si myslí, že když úvěr nebo dlužnou splátku zaplatí, z registru zmizí. To bohužel není vůbec pravda. Negativní záznam v registrech BRKI a NRKI bude celé 4 roky. A pokud to bude opravdu špatný záznam (například zesplatněný úvěr), tak si v bankách po celé 4 roky pravděpodobně nepůjčíte. V Solusu je to o trochu lepší, tam je vedena dlužná částka od 500 korun výš a až po delší době nesplacení (typicky, když zaplatíte telefon až po několika měsících od data splatnosti). Takový záznam pak Solus vede 3 roky, tedy o rok méně než registry CBCB. Dříve bylo možné po splacení všech dluhů a rozvázání smluvního vztahu s dodavatelem docílit výmazu ze Solusu. Tato možnost už dnes bohužel není. Z registrů je prostě cestou ven pouze čas a řádné splácení svých závazků.

Zažádejte si o výpisy

Nevíte, jestli máte negativní záznam v registrech? Můžete si zažádat o výpisy. V rámci registrů CBCB to můžete udělat písemně s úředně ověřeným podpisem a poplatkem 100 Kč, nebo osobně na počkání v sídle společnosti za poplatek 200 Kč. V Solusu můžete žádat stejným způsobem, rychlejší a levnější je ale zaslat SMS dle návodu a za 50 Kč (SIN kód) + 99 Kč (první SMS) hned víte, jak jste na tom.

Pokud vás v bance odmítnou

Pokud zjistíte, že záznamy v registrech máte, a přesto potřebujete nutně půjčit peníze na vyřešení nenadálé životní nebo podnikatelské situace, existuje k bankám alternativa. Některé nebankovní úvěrové společnosti, jako například Acema, se snaží situaci žadatele o úvěr posoudit individuálně a nad banálními záznamy v registrech umí přivřít oči. Nebojte se proto oslovit Acemu, i když nějaký ten škraloup historicky máte.

Více